DNES RÁNO VSTÁVÁM BRZY

 

DNES RÁNO VSTÁVÁM BRZY

 

Dnes ráno vstávám brzy

a – to mě hodně mrzí

už teď (v téměř jednu) –

ani Tě nezahlédnu.

 

Dnes vstávám brzy ráno

a Ty už teď asi spíš.

Řekneš mi možná: „No nevídáno!

Jeden den, kdy mě nevidíš,

 

to není zas tak moc!“

Víš vůbec, jak je černá noc,

již dobře znám,

když s myšlenkou na Tebe hladím se sám?!

 

Víš, jak moc nahlas hodiny tikají,

když spánek stále nepřichází…

… to vrásky hloubnou potají

a mladící jablka za pevnou hrází

 

Tvého: „Nevím,“ sládnou.

Nedáš mi šanci žádnou,

vstupenku mimořádnou

za hranice Tvého těla?

 

Nebuď tak ostražitě bdělá

a chlapsky přiznej: „Já bych to taky chtěla!“