AŽ JEDNOU PŘIJDEŠ
Mám rohovou vanu uprostřed kuchyně.
Je ještě v obalu, tváří se nevinně
a já zkouším spočítat, kolikpak chlastu
vejde se to téhle kádinky z plastu,
až jednou přijdeš.
Abych vzdal hold Tvé kráse a intelektu,
pro tuhle koupel suchého sektu
v Kostelci vykoupím veškeré zásoby
a všechen ho vliji do téhle nádoby,
až jednou přijdeš.
Až jednou přijdeš,
odložíš šaty…
(Snad na ty bublinky budu mít dost vaty?!)
Jen trošku tápu,
jak to budeš chtít –
mám šampus ohřát anebo vychladit?
A stejně jak šampáňa mazlivé bubliny,
Tvá tajná místa a něžné obliny
chci šimrat a laskat božského těla…
Je tahle vize snad příliš smělá?
Až jednou přijdeš,
snad sama řekneš, jak bys to chtěla.
Až jednou přijdeš…