Jak na dlani mám teď svůj cíl – městečko, v němž jsem se narodil. Tam vpravo do mraků píchá věž kostela… Jsem zas jako vždycky docela naměkko a vidím trochu rozmazaně, jak vlevo v poli zrcátky blýskly plaché laně… A tak se vracím na chvilku zas zpátky… …Jindra Vališ, Pepík … Celý článek
Báseň na parte, kterou jsem si u Aldy objednal už kdysi… Celý článek
BÝT ŽEBRÁK… Být žebrák u chrámových dveří… Nic nemít – jenom … jenom čas, jejž zrnka písku neúprosně měří, a velkou víru – víru v nás! V nás lidi – v něho, v tebe, v sebe – a v naše lepší ega! Lze na Zemi si postaviti … Celý článek
Ach, Ty nádherná, žárlivá, majetnická mrcho, kam jsem to jenom oči dal, že takhle bezhlavě Tebe jsem miloval… Chceš dostat mě na krchov? Ach, kam jsem rozum dal – ne zraky, vždyť každý, byť jen jedinkrát Tě zřel, sní místo práce, večeře… A ty jak tajfun necháváš z … Celý článek
