NASHLE, PŘÁTELÉ!

 

NASHLE, PŘÁTELÉ!

 

Tak už je to tady!

Tohoto světa vnady

dnes nechaly ho chladným.

 

Kde jsou lásky, úlety i zrady

i kopanec do brady…?

Teď konečně už snad ví,

 

zda Peklo je či Nebe,

další život po životě…

Mráz v boxu už ho nezazebe

a prázdno v sešmajdané botě

už nedočká se nohy…

Dnes večeří už s Bohy

 

některým z Vás snad milý

chlap s čistým jménem Aleš Bílý

z boží milosti inženýr stavebních věd,

jež studoval nejen těch slavných devět let,

rodičů syn, tří kluků a dcerky táta, budoucích vnoučat děd

a (než zaplane vatra)

také starší bratr bratra

už vzdálen je vezdejších běd,

ale i krásy, radostí,

jimiž nás svět pohostí.

Teď drží tajné předmostí,

než i nás čas vykostí

a vystěhuje z těl,

jež posmrtná zalije běl…

 

On s úsměvem do bojů šel

a někdy řval spíš nežli pěl

své úchylné bláboly.

 

Byl zrnkem písku v soukolí,

jež nás všechny mele…

A to je asi celé!

 

Tak kdo by tady bědoval?

Dnes spalme jeho tělo

a zapějme si helou,

helou, jdem dál!

 

 

 

Share Button
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *