A TO SE NASMĚJI… Tak! Tak Ty si myslíš, že je to takhle v pořádku? Černé slunce umazané od mouru? Zelená obloha bez hvězd? Krvavá tráva bez kytek a žluté moře bez vln? Tak! Tak Ty si myslíš, že to tak má být? Škoda, žes nedával pozor … Celý článek
MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ FESTIVAL „U NÁS NA NÁCHODSKU“ 1968 Přijeli tanečníci z Kanady na nohou nové kanady a aby bylo živo, do hlavy lili pivo. Přijely tanečnice z Indie, přivezly s sebou Indy – Jé! – a bengálskýho tygra z výrobního družstva Igra. Přijel i soubor z … Celý článek
KYTARA V HOSPODĚ Kytaristé mladí vytáhnou a ladí… Kytaristé staří vytáhnou a vaří! Přehrají pár kousků z mládí a hospodu rozdovádí, zatímco ti mladí pořád ještě ladí… Chápu je – jsou mladí a netlačí je čas… … a tak si v klidu ladí, neslyší ještě svistot … Celý článek
… A VÍTR CHYTIT ZA PAČESY! Být nomád bez ledničky, bez adresy, orel svobodný a volný a vítr chytit za pačesy ze střechy staré kolny… Ach … vítr chytit za pačesy, nemít nic, co svazuje a tíží, a vzlétnout zlehka ponad lesy, poprat se s tou hroznou zemskou … Celý článek
Báseň na parte, kterou jsem si u Aldy objednal už kdysi… Celý článek
BÝT ŽEBRÁK… Být žebrák u chrámových dveří… Nic nemít – jenom … jenom čas, jejž zrnka písku neúprosně měří, a velkou víru – víru v nás! V nás lidi – v něho, v tebe, v sebe – a v naše lepší ega! Lze na Zemi si postaviti … Celý článek
Ach, Ty nádherná, žárlivá, majetnická mrcho, kam jsem to jenom oči dal, že takhle bezhlavě Tebe jsem miloval… Chceš dostat mě na krchov? Ach, kam jsem rozum dal – ne zraky, vždyť každý, byť jen jedinkrát Tě zřel, sní místo práce, večeře… A ty jak tajfun necháváš z … Celý článek
EGYPŤAN SINUHET Mám přátel pár i přítelkyň a dva syny – tak proč ten splín? Proč stále se tu potýkám s pocitem, že jsem jaksi sám?! Já nemohu se občas smát, ač je kolem dobrá nálada. A tehdy musím nasávat! Tyhle úlety mám odmlada… Tedy opravuji … Celý článek
CESTOU SLEPÝCH PTÁKŮ Ludvíku Součkovi Kdo z nás zná pracovní dobu božích mlýnů? Když slyším chvění ve tvém hlasu, nezbývá než se ptát: „Kolik, Lásko, kolik ještě času?“ Do duše vkrádá se tušení stínů… Nevidí budoucnost každý, kdo se postí – a ani přítomnost není moc skvělá! … Celý článek
ACH MÁ MILÁ, PROBUZENÁ ze zimního spánku vcházejícím jarem, jak nádobí ošplouchnuté bublinatým Jarem z Tvých očí září Žena! A voníš … voníš jako po citrónech, hebká jsi jako jelenice a nežli Slunce svítíš více… Ta vůně, hebkost mi rvou dech z jarem rozdýchaných plic! Já nechci, … Celý článek
