EGYPŤAN SINUHET

 

EGYPŤAN SINUHET

 

Mám přátel pár i přítelkyň

a dva syny – tak proč ten splín?

Proč stále se tu potýkám

s pocitem, že jsem jaksi sám?!

 

Já nemohu se občas smát,

ač je kolem dobrá nálada.

A tehdy musím nasávat!

Tyhle úlety mám odmlada…

 

Tedy opravuji – vlastně nejsem sám –

jen jakési sklo mě od okolí dělí!

Už! Už se k jádru dostávám:

„Ne, nejsem sám – jsem osamělý!“

 

Tak s kolem, kytarou a řadou knih

přežívám jak v kobce asketický mnich

a moje kytky nemaj se mnou práci snadnou –

podle mých nálad kvetou, množí se i vadnou…

 

„Jsem skála! Jsem ostrov …“ hřímá na mě z desky.

Tohleto napsal pan Simon hezky:

„… skálu nic nebolí a ostrovy nepláčou…“

A ani z Nuseláku na dlažbu neskáčou!

 

Občas se podvolím mámení Múz,

pak vezmu kytaru a brečím blues…

A dneska shůry kdos řekl mi: „Pošetilý pěvče,

přestaň se litovat a sbal si děvče!“

 

To se mu řekne: „Nabal si dívku!“

Je to snad snadný jak vyvést kozu z chlívku?

Jasně že dokola točí se Svět –

nachlup stejné problémy měl už můj děd,

možná ho znáte – říkali mu Sinuhet…

 

 

 

Share Button
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *