VETERÁNSKÁ

na melodii písně Jana Nedvěda Razítka

 

Ne vždycky hrál jsem jenom skvěle,

prohry znám, a kdybych spočítat je měl,

sčítal bych pěknou řádku dní…

Přesto si troufnu směle říct,

že výher bylo mnohem víc,

až hvizd z empairu zazní poslední…

 

Kdejakej turnaj nebo zápas

sem tam někdo nějak odnes

– vymknutej kotník, natrženej sval…

Tohle z nás všichni dobře znaj,

ať hrajou ligu, okres, kraj,

a přesto toho mnohej ještě nenechal…

 

Ač je nám čtyřicet a víc,

světu i sobě chceme říct:

“Ještě to nemíníme vzdát…”

Přes všechny bolístky a smogy

ještě stále nejsme grogy,

i když nás občas tělo zradí, troufám si říct: „Jsme stále mladí!“

 

Vítězství, to je pro nás droga,

na tričkách čísla, družstev loga,

dokázat sílu ducha, těla v utkáních…

To tady každej vždycky chce

a když necháš duši na place,

mládneš i přes stříbro ve skráních…

 

Vždycky tě někde něco píchá,

plotýnkou přiskřípnutá mícha

a v plících občas trochu schází vzduch…

Ač máme záda načnutý,

chceme být v keckách obutý,

až jednou do manšaftu pozve si nás Bůh…

 

Ač je nám čtyřicet a víc,

světu i sobě chceme říct:

„Ještě to nemíníme vzdát…”

Přes všechny bolístky a smogy

ještě stále nejsme grogy,

i když nás občas tělo zradí, troufám si říct: „Jsme stále mladí!“

 

Ne vždycky hrál jsem jenom skvěle,

prohry znám, a kdybych spočítat je chtěl,

sčítal bych nejspíš řádku dní…

 

 

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *