19. června 2018
Tak další strom z našeho lesa…
A jeden z nejvyšších!
Čas vrásky do kůry nám tesá
a do korun se snáší sníh…
Ach, Jindro, těch tréninků, turnajů a zápasů
a večerů, kdy bujaře
u piva a zelené žili jsme při kytaře.
Leč všeho jenom dočasu…
Dnes, padl velikán a je to sakra rána!
Nejspíš už malé Ti byly světské kecky,
tak nás tam do turnaje v Nebi přihlaš všecky,
až přijde čas, kdy i my se nedočkáme rána…
A pilně hobluj bendžo, já vezmu kytaru,
k zpívání objednej dva sudy nektaru,
do zpěvu vložíme zas duši celou
kam zelené panáčky, co lísají se do ruky,
kam je, Jindro, nalijeme, když nebudeme mít krky?
Tak helou, jdem dál, helou…