TROCHU ROZŠÍŘENÁ ZNĚLKA PRO PETRU (PROSINEC 2000)

Pro Tebe jsem, Petro,

možná jenom starší pán,

z muzea slepovaný džbán,

film tak trochu retro…

 

Však proč hned mluvit o hříchu?

Víš, ještě teď mě strašně mrzí

každá z Tvých prolitých slzí,

mám rád, když je Ti do smíchu…

 

Asi utajit se nedá touha trochu vachrlatá:

utonouti v proudu zlata,

jenž po zádech Ti splývá

 

jak žhavé slunce z letní oblohy…

To zážitek byl by i pro bohy,

když Tvůj smích slibuje a zpívá…

 

Moje srdce ještě umí bušit

a dlaně umí ještě hřát…

… to jen tělo stárne akorát

a svírá žhavou duši…