Dnes slyšte názor pedagoga, pro nějž výchova je víc než droga po týdenním půstu, na tématiku růstu: Děti nelze chovat v bavlnce! Zametat problémy, houpat je na vlnce nesoudné mateřské lásky. Jen je pusťte za bělásky! Navalte na ně úkoly! Vždyť nesílí, co nebolí, neumí nic, kdo necvičí. Škodí jim láska opičí! Nechť kol nich burácejí hromy a zapalují blesky, vždyť i ovocné stromy třeba za tónů Humoresky v létě či zjara, nejméně po roce, aby nesly své ovoce, je nutno řezat, řezat, řezat! Vždyť skleníkové květinky, sotva se pustí sukýnky, aniž si v žití vrznou, zvadnou anebo zmrznou. Buď veleben pan Ámos Jan, jenž v domovině neuznán, emigroval už kdysi. Jen přečtěte si jeho spisy! Čím vzbudit touhu po vědění, jež v našich dětech zhusta není? Láskou! A příkladem! A - to je přece nasnadě - metlou či rákoskou! (Ale, prosím, jemně! Ať nevidí moc černě od malička hned tenhle náš šedivý okoukaný dospělácký svět.)
NĚCO O VÝCHOVĚ
Záložka pro permanentní odkaz.