NA VÝCHOD OD RÁJE

 

NA VÝCHOD OD RÁJE

 

Poběžte, víly, honem sem,

když slunce zřít lze náznak,

Já vaší družku pod lesem

do rosy položil jsem na znak…

 

Mateřídouškou voní a kopretinou

a šeptá: „Tak už si mě vem!“

zčervenalá domnělou svou vinou,

když v zubech svírá sukně lem…

 

Tak všechny víly honem sem,

jsem do družky vaší blázen!

A slunce, co sotva vyšlo nad lesem,

zardělé studem spadlo na zem…

 

 

 

Share Button
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *