MATNÝ KOLÁČ SLUNCE PROSVÍTÁ SKRZ MRAKY

Matný koláč Slunce prosvítá skrz mraky
tak jako občas láska Tvoje,
která si zalezla do dračí sloje
a touha a něha a blízkost taky.
 
Bývalas, Lásko, moje všechno,
měl jsem Tě jak nic na světě rád
a nejen sebe toužil jsem Ti dát…
Do našeho folku vloudilo se techno!
 
Já miloval žár našich těl
a chvíle, kdy líbat jsem Tě směl,
a ještě teď mne ve snech dohání
 
Tvé lásky plné oči,
pro něž bych i do Pekla skočil,
a Tvoje slastné mňoukání…
Share Button
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *