Jsi temně rudá jahoda na záhoně
za vysokým ostnatým plotem.
Jsi sladká vzpomínka mé anemické paměti.
Jsi sladký banán ve skleníku
zavřené botanické zahrady.
Jsi sladký sen mých bezesných nocí.
Jsi rozechvělá struna na kytaře
za nablýskanou výlohou.
Jsi nevšední událost, která se ještě neudála.
Jsi obraz impresionistického mistra
na nudně bílé stěně slavné galerie
a já se mohu kochat pouze jeho odrazem
na sítnici mých nevidomých očí.
Jsi zvláštní a dokonalá
jako pentatonická stupnice
a já mohu tvé tóny sotva slyšet
svýma voskem zalitýma ušima
s popraskanými bubínky.
Jsi ……..
……. a možná, že ani nejsi?!