ACH MÁ MILÁ, PROBUZENÁ

 

ACH MÁ MILÁ, PROBUZENÁ

ze zimního spánku vcházejícím jarem,

jak nádobí ošplouchnuté bublinatým Jarem

z Tvých očí září Žena!

 

A voníš … voníš jako po citrónech,

hebká jsi jako jelenice

a nežli Slunce svítíš více…

Ta vůně, hebkost mi rvou dech

 

z jarem rozdýchaných plic!

Já nechci, aby se Ti zdálo,

že chci jen trošku, jenom málo

 

– já chci všechno! Mnohem víc,

než je možná zdrávo.

Máš na to přece právo!

 

 

 

Share Button
Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *