A TAK DÁL

 

G                                                      G7

Tu káru jsem vyfás, když jsem se narodil.

C                D                        G           G7                             

Krásně se tlačila lehká jak obláček…

C                       D             G                 Emi

Jak jsem rost, dospíval, i když jsem marodil,

C                 D                                   G           G7

táh jsem ji přes kopce a spoustou zatáček.

 

           C                      D

A tak dál svou káru tlačím,

             G                    Emi

nevím kam a nevím za čím,

C                      D            G          G7

v žáru slunce, v dešti i po ledu.

            C                     D

A tak dál svou káru tlačím,

             G                       Emi

dokud ještě s dechem stačím

        C            D           G

doufám, že k cíli dojedu.

 

Občas mi raděj dobří braši:

”Zkuste to ve dvou, jde to líp!”

Já ale vím, jim v hlavě straší,

beru to jako dobrej vtip.

 

Kdysi jsem zkusil, co to stojí

své síly spojit se slečnou.

To potom kromě káry svojí

tlačil jsem ještě společnou!

A tak dál ….  dojedu.

Je stále těžší ta má kára,

s haraburdím a parožím.

Co budu dělat, až mi (jednou) dojde pára?

Co? Prostě se do ní uložím.

 

Zatím dál svou káru tlačím,

ač nevím kam a nevím za čím,

v žáru slunce, v dešti i po ledu.

A tak dál svou káru tlačím,

dosud ještě s dechem stačím

a doufám, že k cíli dojedu.

 

A tak dál svou káru tlačím,

i když spím anebo svačím,

jak Sisyfos svůj balvan do vršku…

A tak dál svou káru tlačím,

ke konci nezvratně kvačím,

dokud neupadnu na držku!