AŽ MI BUDEŠ DÁVAT KVINDE

 

Až mi budeš dávat kvinde,

nemusíš sčítat všechny položky…

… já vstanu, natáhnu ponožky

trenky i tričko naruby,

zabalím kytaru, kecky, kartáček na zuby

a půjdu hledat si štěstí zas jinde…

 

Až mi budeš dávat kvinde,

chvilku si spolu popláčem,

tu hořkou chvilku zajíme koláčem,

pár mi jich, prosím, přibal do uzlíku

k mým blábolům, písním i k mým starým zvykům,

snad budu sílu mít, až to jednou přinde…

 

Až mi budeš dávat kvinde,

nesčítej prosím všechny mé viny…

… chtěl bych být lepší, chtěl bych být jiný,

chtěl bych dát – opravdu – snad víc než mám…

Asi to bude tím, že jsem byl dlouho sám…

Až mi budeš dávat kvinde,

zkusíme se tvářit, že vůbec nejsme v bryndě…