Je to skoro třiatřicet let, co klíči jsem tu mával. Škoda, že se toho nedožil můj děd, když tehdy úplně otočil se svět. Tenkrát tu bylo frišno a ještě větší nával. *** Snad Peklu či stoupající Luně můžeme děkovat, že se všechno zvrtlo tak, že převzali tu vládu převlékač kabátů, … Celý článek
Kdysi mi přítel zavolal: „Prosím tě, přijeď! Přijeď – ach – všechno se hroutí, všechno jsem povoral, jsem nějak na dně, ve sračkách!“ . A já – ve snech to vídám zas a zas – řekl jsem: „Nezlob se, teď nemám čas! Víš – práce a peníze a děti…“ Ach, … Celý článek
Vše bylo řečeno, vše bylo popsáno, všecičko vytištěno, veškerá moudrost světa sype se z regálů knihoven a já ti stejně nerozumím, ženo, každým svým slovem, každičkou větou šlapu víc do bláta – varovali mě marně maminka i táta, . ať příliš nepropadám romantice pohádek a knih, že život má podstatně … Celý článek
Kdysi v moři jsme se cachtali u ostrova Capri… To ještě normálně fungoval svět. Žena byla žena a muž byl muž, kdo chtěl, mohl, kam chtěl, jet. Teď nám budou zakazovat Vánoce a – Bože! – kapry. *** Život a smrt jsou pouhou loterií. Kolikrát mohli jsme být už všichni … Celý článek
Ani vločka sněhu, jen mokrá slota, dříve než začal, skončil mokrý den, v němž ani fenku nevyhnal bys ven. Toť druhé mé Vánoce bez Karla Gotta. Proč jak dnes obloha měl bych však brečet? Daleko před brodem stahovat kalhoty? Kterýpak nudista bojí se nahoty? Musíš snad být na kolenou, když … Celý článek
Jak na dlani mám teď svůj cíl – městečko, v němž jsem se narodil. Tam vpravo do mraků píchá věž kostela… Jsem zas jako vždycky docela naměkko a vidím trochu rozmazaně, jak vlevo v poli zrcátky blýskly plaché laně… A tak se vracím na chvilku zas zpátky… …Jindra Vališ, Pepík … Celý článek
Sluníčko vytáhlo zlacenou fujaru, výhybku hodilo od zimy ku jaru, skřivánek písničku notuje bujarů … Hupnul jsem na kolo, roztočil pedály, konec jen snění je o cestě do dáli, cpaní se za pecí buchtama, frgály … Teď trochu přidám – jenom tak jemně, kochám se, broukám si, nádherně … Celý článek
Tak nějak plíživě ubývá adres, kam posílám novoroční přání… Vlastně ne tak adres, jako adresátů spíš! Vzpomínky na ně nejspíš také prohlížíš, když Morpheus se se snem ku Tvým víčkům sklání… S Jindrou už si nezahraji volejbal a ani na kytaru, s Petrem už nesjedeme nikde žádnou horu, pijí … Celý článek
Nechte mě, prosím, umřít doma! Tam to znám, tam všude trefím a tak nemůžu zabloudit cestou na onen svět. A – až tam půjdu – můžete písně pět! Takové ty do pochodu, ať nezůstanu na přechodu, ať svižným tempem, kam mám, dojdu. V nemocnici jak pes pojdu! Daj plenty … Celý článek
Já vím, komu z vás je co po mém životě, životě chlapa, co dneska sotva zvládne kličku na botě, co tak tak většinou udrží stolici a moč a někdy i myšlenku, a říkáte si: „Copak nám můžeš říct, co nevíme, holenku!?“ Kdybych věděl! – Kdybych věděl, kdo a proč tu jsem, … Celý článek
